Robert Ďurica

Jak se člověk dostane k systémovému inženýrství? Co se skrývá pod zkratkami RPA, SE nebo Infra? Jaká byla jeho cesta k současné pozici a co dělá, aby se odreagoval od práce? O tom všem a mnohem více jsme si povídali s Robertem Ďuricou v dnešním rozhovoru....

  • Mohl by ses našim čtenářům na začátku představit?

    Jmenuji se Robert Ďurica, pocházím se Slovenska a jsem System Engineering Supervisor tady v Kutné Hoře. Na starosti mám tři workstreamy – RPA, SE a Infra. RPA znamená Robotic Process Automation, neboli automatizace softwarových procesu, SE se zabývá vývojem webových aplikací, aktuálně na jazyku PHP a Infra pokrývá infrastrukturu v Kutné Hoře.

Začátky a cesta k současné pozici

Co tě přivedlo do České republiky a jak jsi se dostal k práci ve Foxconnu?

Na Slovensku jsem ukončil střední školu a hlásil jsem se na vysokou. Mezi střední a prvním semestrem na vysoké škole byla ale velká pauza, asi půl roku, tak jsem si řekl, že si chci jít někam přivydělat před začátkem studia. Shodou náhod jsem tenkrát ještě přes agenturu na Slovensku viděl inzerát, že hledají kolegy do výroby v Kutné Hoře. Zavolal jsem tam a asi za dva dny si mě pozvali na krátký pohovor. Za pár dní mi volali a ptali se, kdy mohu odjet.

Začínal jsem ve skladě jako skladník, takže příprava materiálu pro zakázky a podobně. Po nějakým čase jsem se přesunul na rampu, kde jsem nakládal a vykládal kamiony. Teď na to rád vzpomínám protože to byla taková uklidňující práce, bez stresu a relativně bez starostí. Po čase jsem chtěl ale změnu, tak jsem dostal příležitost na pozici materiál koordinátor. Tady to byla převažně práce se SAPem a excelem. Na této pozici to všechno začalo, když jsme s kolegou z jiné směny začali psát makra a učili se programovat. Až tady jsem poprvé viděl reálné výsledky v praxi. Když jsme tam zoptimalizovali, co šlo, tak jsem se posunul na pozici Procesního inženýra, kde jsem zpracovával pracovní instrukce pro sklad a kde jsme nastavovali všelijaké procesy. Tam jsem hodně využíval dosavadní znalosti maker a excelu a dokonce jsem se v programovaní posunul i na programovací jazyk C#, kde jsem i napsal svou první desktopovou aplikaci na montování HDD, která mimochodem běží dodnes. Po nějaké době jsem cítil už potřebu změny, tak jsem se dostal na stejnou pozici, akorát na logistiku. Tam jsem byl už více zaměřen na software a programování.

A to ses naučil sám, nebo tě k tomu někdo vedl?

Sám. Ono to tak nějak samo přišlo, technologie mě vždycky zajímaly už od malička, když jsme stavěli počítače a dělali různé upgrady. Mám k těm technologiím blízko a prostě to přirozeně vyplynulo.

Tak to je super.

No, pak jsem se dostal k vývoji webových aplikací, protože na logistice jsme potřebovali nějaký nástroj na evidenci návěsů. Začal jsem i na částečný úvazek chodit na oddělení System engineeringu, kde jsem se tomu mohl naplno věnovat. Za nějakou dobu jsem už viděl, že tohle střídaní pozic mi moc nevyhovuje, tak jsem přestoupil na SDD na pozici programátora. Za nějaký rok a půl k nám do firmy přišla nová technologie RPA. Můj šéf se tehdy ptal, kdo by to chtěl zkusit. Já jsem řekl, že se na to přes víkend podívám a v pondělí jim dám vědět. No a v pondělí jsem přišel a šéf mi sdělil, že už mě tam stejně nahlásil. Tak jsem začal dělat RPA, díky čemuž jsem se potom podíval i do Mexika. Později se pak rozhodlo , že se celé oddělení rozdělí právě na SE a RPA. Já jsem tedy pokračoval na RPA, kam jsem původně nechtěl jít, protože jsem se nechtěl toho svého programování vzdát, ale nakonec jsem rád, že to tak dopadlo.

A co je na tom lepšího?

Když jsem dělal SE tak jsem s lidma mimo náš team do kontaktu moc nepřicházel. Byl to takový trochu jiný svět. Na RPA to bylo hodně o komunikaci a práci s lidmi z ostatních oddělení. Ucházel jsem se tam později i o vedoucí pozici. Velkou výhodou bylo, že jsem si všechny procesy mohl nastavit od začátku podle sebe. Díky zkušenostem jsem věděl, na co se zaměřit a jaká jsou různá úskalí. Tak jak jsem to nastavil v podstatě fungujeme doteď. Samozřejme děláme různé změny, vylepšujeme procesy, reporting a snažíme se neustále zlepšovat. Na RPA jsme vyvinuli vlastní řešení postavené na programovacím jazyku Python. Po nějakým roce vedoucí SE odešel na jinou pozici, tak jsem se ucházel i o SE a to mi nakonec i vyšlo, takže jsem se stal lídrem pro RPA, SE a Infra. Na začátku jsem se bál a nebyl jsem si tím ani moc jistý, ale nakonec jsem to zkusil. Neměl jsem co ztratit.  Vyšlo to a na této pozici už jsem něco přes rok.

Takže jsi spokojený?

Ano, zavádíme nové procesy, technologie, nastavujeme standardy či už pro programovaní a čistotu kódu, nebo za cílem zvýšit efektivitu a podobně. Teďka je toho opravdu hodně, po všech stránkách. Na druhou stranu jsem ale i rád, protože já musím mít práci, kde čelím různým výzvám. Potřebuju, aby byla různorodá a aby nebyla monotónní.
  • skupina lidí před budovou Foxconn

    Tým a technologie

    Kolik vás aktuálně je v týmu?

    Jak jsem již zmínil, mám na starosti 3 týmy. V plném počtu by nás mělo být 11.

    Kdybych přišla k vám do kanceláře, jaká na mě dýchne atmosféra?

    Kancelář máme v podstatě novou, tak to působí dobře. Řekl bych, že tam panuje poměrně uvolněná atmosféra. Sem tam nějaké vtípky. Teď migrujeme servery, takže jsou tam různé diskuze, ale tím, že jsou zavedené i homeofficy, tak tam najdeš jen pár lidí z týmu.
  • skupina lidí před fontánou

    Tým a technologie

    Kolik vás aktuálně je v týmu?

    Jak jsem již zmínil, mám na starosti 3 týmy. V plném počtu by nás mělo být 11.

    Kdybych přišla k vám do kanceláře, jaká na mě dýchne atmosféra?

    Kancelář máme v podstatě novou, tak to působí dobře. Řekl bych, že tam panuje poměrně uvolněná atmosféra. Sem tam nějaké vtípky. Teď migrujeme servery, takže jsou tam různé diskuze, ale tím, že jsou zavedené i homeofficy, tak tam najdeš jen pár lidí z týmu.

Využíváte je hodně, jo?

Jo, pro nás je to ideální. Člověk nemusí jít do práce a doma toho udělá víc. Má tam na to klid a nikdo ho neruší. Pro náš typ práce je to ideální. Využíváme MS Teams, což značně usnadňuje práci na dálku, takže mi je úplně jedno, kde se člověk fyzicky nachází. Pro mě je podstatné, co člověk udělá a v jaké kvalitě.

A máte v týmu nějaké společné zvyky?

Máme teambuildingy, přes covidovou dobu to bohužel moc nešlo, ale jeden teambuilding jsme mezi tím stihli. Kluci občas zajdou na pivko. Každé pondělí se ale potkáváme v práci, společně pokecáme, projdeme architekturu a větší úkoly. Zajdeme spolu na oběd a pak si každý individuálně využívá homeoffice dle nastavených pravidel.

Čím svůj tým motivuješ?

Pochválím je, když něco dobře udělají. To u nás funguje nejlépe.

Co máš na své práci nejradši?

Asi to, že můžu implementovat nové technologie a celé oddělení může technicky růst. Máme pořád nové tooly, techniky, procesy a to je to, co mě u toho drží. Není to jednoduché ale kdyby bylo, tak by to mohl dělat každý.

A co považuješ za nejtěžší věc na tvé práci?

Nejtěžší je pro mě komunikace s lidma. Ani ne hardskill, nebo technologie, ale hlavně komunikace. Možná se zdá, že „programátor“ pracuje jen na počítači, ale to je jen ta menší část. Vše se musí dohodnout a naplánovat. Musíme mít k dispozici technologie, umět vysvětlit a navrhnout správné řešení a podobně.

Jsi celkově spokojený s nabídkou školení, které Foxconn nabízí?

My využíváme pouze externí školení od jedné společnosti, která nabízí programátorské a technické školení. Hlavně když zavádíme novou technologii, je fajn nechat si to od někoho blíže vysvětlit, abychom byli všichni na jedné vlně.

Máte i nějaký prostor na osobní rozvoj?

Máme. V tom programování to funguje trochu jinak, člověk během práce přijde na určité věci, o kterých si chce zjistit více a v tu chvíli tomu věnuje ten čas, tedy hlavne v rámci jednotlivých tasků, kdy třeba přicházíme s novými technologiemi a novinkami.

A když mluvíš o nových technologiích, co si pod tím mám představit?

Každý jazyk má jednou za rok, či dva, nové verze. Pak je tam framework, což je v podstatě balíček znovupoužitelných komponent na kterých je aplikace postavena, aby se vše nepsalo od nuly. Potom jsou tam servery, monitoring, různé podpůrné aplikace na backendu a tak podobně.  Takže to není čistě vývoj, ale staráme se i o servery, kde ty aplikace běží.

Mágové, láska... a Tlapková patrola?

Čím se v práci rád odreaguješ?

Uvařím si kafe a pustím si hudbu.

A co posloucháš?

Všechno. Může to být metal, rock, pop, techno, víceméně všechno.

Hraješ na počítači i nějaké hry? A máš nějakou oblíbenou?

Já hodně hraju World of Warcraft, ale s přestávkama. Ten hraju vlastně už od základní školy.

A jaká je tvoje oblíbená postava?

Já jsem vždycky hrál mága. Ale teď to prostě střídám. Každopádně mág byl vždy moje srdcovka. Pamatuju si, když jsem začínal, tak byl hrozně pomalý internet a já tu hru stahoval týden, abych si jí mohl zahrát.

Jsi ve Foxconnu už poměrně dlouho, potkal jsi tu určitě spoustu zajímavých lidí…

Ano, je to tak. Byla jich spousta. S některými jsem v kontaktu i nadále.

A máš tady u nás i svou partnerku, která pracuje na HR…

Ano, to mám.

…bavíte se doma o práci?

Ne, ne, vůbec. Máme to nastavené tak, že jasně oddělujeme práci od rodinného života.

Co třeba děláte ve volném čase?

Teď toho volného času moc není. Máme malou dceru, je jí 3,5 roku, takže veškerý volný čas venujeme jí. O víkendu rádi zajdeme na výlet nebo do ZOO.  Toho času moc není, takže jsem rád, když si můžu večer na hoďku-dvě pustit hru. S tím, že po večerech taky ještě programuju, abych nevyšel ze cviku.

To je super, když je tvoje práce i koníčkem.

Já si neumím představit, že člověk dělá něco, co ho nebaví. Fakt si to neumím představit, že bych já, nebo někdo z mého týmu chodil do práce z donucení a dělal něco, co vůbec nechce dělat.

Zmínil jsi, že trávíš hodně času se svou dcerkou, máte nějakou oblíbenou společnou aktivitu?

Teď u nás jede Tlapková Patrola.  Máme doma hlídací věž, plyšáky, motorky, autíčka, povlečení, prostě má toho opravdu spoustu. Stavíme lego a hrajeme si.

  • Sny, Spock a strach?

    Jaký je tvůj největší sen? A nemusí být jen kariérní.

    Podívat se do Japonska. Japonská kultura a obecně ta země mě hodně láká.

    Já tu pro tebe teď mám připravené takové čtyři zajímavé otázky na konec. Ta první je, jestli máš nějaký divný talent?

    Já nevím, umím spocka.

    Máš nějaký iracionální strach?

    To asi ne. Alespoň teď mě nic nenapadá.

Takže se ničeho nebojíš?

Ale určitě se něčeho bojím. Teď mě napadá, že o programátorech všeobecně panuje, že jsou introverti. Ja jsem taky byl velký introvert ale změnou pozice se to hodně změnilo kde jsem musel vystoupit ze svý konfortní zony. Ale k otázce, ze začátku jsem měl strašný respekt z prezentací, když jsem měl představovat třeba byznys plány, ale teď už je to lepší.

To ráda slyším. Pokud bys mohl přestat dělat nějakou věc, kterou každý den děláš, a to bez jakýchkoliv následků, jaká by to byla?

Kdybych nemusel spát. To by bylo super. Většinou spím 6 – 7 hodin denně. Chodím spát kolem půlnoci a vstávám v půl 7. O víkendu si občas přispím, ale s malou dcerou to moc nejde.

A poslední otázkou je, jaký nejhorší dárek jsi v životě dostal?

Já ani nevím. Nejsem moc na dárky, je pro mě důležitější se vždy sejít s přáteli a rodinou.

Něco na závěr a příležitost pro absolventy...

Dobře, díky za odpovědi. Na závěr bych ještě ráda zmínila, že akutálně hledáš nového kolegu nebo kolegyni k sobě do týmu.

Ano, hledám jednoho člena do týmu právě na programování v PHP.

  • A zároveň spouštíme od září Trainee program, kde rád přijmeš čerstvého absolventa střední, nebo vysoké školy.

    Přesně tak. Začátky nikdy nejsou o tom skillu. Jde o to, mít chuť se to naučit a chtít na sobě pracovat. To je i pro mě největší kritérium. Nechodíme do práce, abychom si na 8 hodin sedli a pak to zabalili. Chodíme do práce přemýšlet, děláme co nás baví a chceme se v tom rozvíjet. To je to gró, proč se to snažíme takhle posouvat. Tedy abych se vrátil na začátek, nejdůležitější je ta chuť. Chuť se stát programátorem. Nezáleží či je to backend, frontend, devops, je mi jedno, co člověk dělal za školu, zda má vysokou nebo ne, chci vidět, že člověk chce a umí u toho zapojit hlavu.

Super! Robe, díky za rozhovor a ať se daří.
Více o Trainee pozici
Zpět na výpis článků

Publikováno 26. 5. 2022